Kdo si hraje nezlobí aneb věda hrou

Člověk potřebuje relaxovat. Vypnout, prostě si hrát. Hned po duelu v atomic bombermanovi by neuškodilo pomoc trochu té tvědecké komunitě i světu jako takovému. Zatímco si jeden hraje, může přitom dělat vědecký výzkum, asi tak můžeme nahlížet na základní myšlenku tzv. Human-based computation game (nelze také nezmínit termín Serious game, což nemusí být přímo vázáno na vědu, ale na nějaký jiný účel). Komenský by měl radost, aneb co dělat, když věda je v takovém stavu, že jednotlivce stojí dostat se k hranicím současného poznání čím dál větší úsilí a během pár generací to možná ani nebude možné.

Co s budoucností tak složitých otázek, že na jejich řešení bude potřeba nikoli tým pár desítek vědců, ale tým složený z tisíců vědců. Nevím jestli jejich porady budou připomínat spíš poslaneckou sněmovnu, a nebo neuvěřitelnou párty, nicméně také nevím, jak by bylo možné to manažersky zvládnout. Termín Citizen science poté znamená právě to, kdy vědecký pokrok přinášejí “amatéři”. Mnoho tradičně konzervativních vědců si neodpustí zbytečná brblání o kvalitě a brum brum, nicméně je nesmysl ohromný potenciál lidské tvořivosti a potřeby něco dělat nevyužít. Lidí s láskou k přírodě je nespočetně vícero než lidí vědou přímo se živících, proto projekty jako je například Zooniverse, jsou nejen pomocníkem, ale snad jednou i rovnoceným partnerem akademika běžného.

Hezkým nápadem, který není ani řešením, a asi ani výnosným podnikatelským superplánem je to, že budeme složité akademické záležitosti řešit pomocí nudy dětí a hravosti doktorandů. Doktorandi popustí uzdu fantazii a zasnaží se své problémy přenést do jiné roviny, se kterou jim následně mohou pomoci lidé, kteří toho o jejich formě akademických komplikací zas až tak mnoho nevědějí a ani vědět nepotřebují.

Konec dalších zbytečných teoretických řečí. Prostě udělejme hru, kterou když hrajeme, tak zároveň řešíme vědecké záležitosti, aniž bychom to vůbec věděli. Pravidlo první – Musí to být hezké a zábavné. Pravidlo druhé žádné netřeba. Příklady toho, jak to může vypadat

EyeWire

Pomozte v mapování jednotlivých neuronů v mozku.

Eterna

Pomozte zjistit, jak funguje lidská RNA, konkrétně její skládání ve výšší celky.

Foldit

Pomožte zjistit, jak se skládají bílkoviny.

Co z toho a proč? Když budu citovat wiki, tak třeba:

V roce 2011 se hráčům hry Foldit podařilo rozluštit krystalickou strukturu retrovirální proteázy Mason-Pfizerova opičího viru (M-PMV), který způsobuje AIDS u opic. Správný 3D model tohoto enzymu zvládli vytvořit za tři týdny, vědci se přitom tímto problémem zabývali přes patnáct let. Hráči obdrželi několik modelů proteinu získaných pomocí NMR spektroskopie. Hráči postupně vylepšovali svůj model proteázy tak, aby co nejlépe seděl na NMR modely. Autoři studie popisují několik klíčových změn, které provedli zcela konkrétní hráči Folditu. Nakonec byla kompatibilita s NMR modely tak vysoká, že bylo možno prohlásit navrženou strukturu v podstatě za správnou. Přesnou krystalovou strukturu proteázy pak již na základě jejich výsledku dohledali odborníci, k čemuž už jim postačovalo jen několik hodin.

Tyto obory jsou poměrně nové. Já v nich ale vidím ohromný potenciál. Dělat vědu tak, že si hraju? Snad by se mohli velcí hráči na trhu klasických počítačových her trochu inspirovat a sdílet zkušenosti a radost z vyvíjení. Někdo má radost, někdo zase peníze. Nikdo neví jak daleko nás naše hravost zavede.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.