Látka požírající plast

Brzo budeš žrát místo tuňáka petlahve, tak bacha.

 

Vědci z Británie, Spojených států a Brazílie se podíleli na vyvinutí enzymu rozkládajícího plasty.

Věří, že dalším zdokonalováním enzymu by mohli pomoci lidstvu vyřešit problém neustále se hromadícího plastového odpadu v přírodě a oceánech.

Odpadky uprostřed Tichého oceánu tvoří “velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu” či “souostroví odpadků”. To má nyní stejnou rozlohu jako tři Francie vedle sebe.

 

Vědcům z britské Univerzity v Portsmouthu a americké Národní laboratoře pro obnovitelnou energii (NREL) se povedl přelomový objev, který by mohl vyřešit jeden z největších ekologických problémů lidstva. Objevili látku, která je schopna relativně rychle “požírat” plast. Vědci objev oznámili v časopise PNAS. O objevu informovala televize CNN.

Vědci se rozhodli zkoumat atomovou strukturu přírodního enzymu Ideonella sakaiensis 201-F6 (PETase), který byl před několika lety objeven na skládce v Japonsku, kde sám patrně zmutoval a dovolil tamním bakteriím rozkládat plast, který pak užívají jako zdroj potravy. Tento enzym je schopný rozkládat i polyethylentereftalát, známý pod zkratkou PET, z něhož se od roku 1940 vyrobily miliony tun plastových lahví.PET se nevyskytuje v přírodě dlouho, vědci proto chtěli zjistit, jak se enzym vyvinul a jestli je možné jej vylepšit. Vědcům se však za pomoci pracovišť na Univerzitě v Jižní Floridě a univerzitě v brazilském Campinas nečekaně podařilo vytvořit jiný enzym, který  požírá plasty o pětinu rychleji. “Doufali jsme, že se nám podaří určit kompletní strukturu enzymu, ale nakonec jsme se dostali ještě o krok dále. Nečekaně jsme vyvinuli enzym s vylepšenou strukturou, který je efektivnější,” uvedl hlavní výzkumník z NREL Gregg Beckham. “Je známo, že náhoda hraje v základním výzkumu významnou roli, a náš objev není výjimkou,” doplňuje ho šéf institutu biomedicíny v Portsmouthu, profesor John McGeehan. Vědci si všimli podoby s enzymem houby Fusarium oxysporum cutinase, která také dokáže požírat plast, ale nepřežije ve volné přírodě. Proto zkusili enzym PETase zmutovat, aby se se více podobal enzymu zmíněné houby, a zjistili, že neočekávaně vytvořili enzym, který plast rozkládá zhruba o pětinu rychleji.

Vyvinutí enzymu může být důležitým krokem k odstranění milionů tun PET lahví, které jsou momentálně součástí oceánů a krajiny. Plastová lahev se totiž rozkládá více než sto let, a tedy každá plastová lahev, která kdy na planetě vznikla, se na ní i nachází, uvádí vědci z Portsmouthské univerzity.

Enzym dokáže rozkládat i polyethylen-furandikarboxylát (PEF), který funguje jako biologická náhražka PET plastů. Nevyrábí se z ropy, ale z biomasy. I přesto je v přírodě nerozložitelný a končí na skládkách nebo v oceánech.“Ačkoliv jsme enzym vylepšili jen mírně, tento neočekávaný objev naznačuje, že je tu prostor pro další zdokonalování těchto enzymů, které nám pak můžou pomoci najít řešení, jak odstranit neustále se zvětšující hromadu odhozených plastů,” říká McGeehan.

Vědci se nyní snaží enzym dál vylepšit, aby jej bylo možné průmyslově využít a plasty bylo možné rychle rozkládat. Američané z NREL na výzkum tlačí a upozorňují na jeho naléhavost. Každý rok se do oceánu dostane přes 8 milionů tun plastového odpadu, které vytváří obrovské plastové ostrovy. Dle expertů z NREL bude v roce 2050 v oceánu z hlediska objemu plastu více než ryb.

Podle studie publikované v časopise Scientific Reports se tzv. velká tichomořská odpadková skvrna zvětšuje rychleji, než experti odhadovali. Nyní je její rozloha třikrát větší než Francie.

“Jen málokdo před padesáti lety odhadoval, že budeme nacházet jednorázově použité plastové lahve vyplavené na plážích napříč celou planetou,” říká McGeehan. “Každý můžeme hrát významnou roli ve vypořádávání se s množstvím plastového odpadu. Avšak vědecká komunita, která dokázala vytvořit tyto ‘zázračné enzymy’, musí použít veškerou technologii, kterou má k dispozici, a přijít se skutečným řešením,” dodává.

Tak třiď ať je ti lip…  a neplejtvej obaly… a co nepotřebuješ nekupuj… aby sme se v tom neutopili jednou.

Ještěže máme ty vědce. Co bychom bez nich dělali,když už jsme čuňata. Originál z zahranicni.ihned.cz…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Scroll